Vítejte

Můj drahý synu!

Píšu pomalu, protože vím, že neumíš rychle číst. Už nebydlíme tam, kde jsme bydleli. Tvůj otec četl, že nejvíc dopravních nehod se stane ve dvacetikilometrovém okruhu od bydliště, proto jsme se přestěhovali. Nemůžu Ti napsat číslo domu, protože předešlí obyvatelé ho odmontovali a vzali s sebou, aby si nemuseli měnit adresu. V novém domě je všechno velmi pěkné. I pračku máme, i když nějak nefunguje. Vložila jsem do ní šaty, zatáhla jsem za provázek a od té doby jsem ty šaty neviděla. Ale není to tu špatné. Minulý týden pršelo jen dvakrát. Jednou tři dny a jednou čtyři dny. Poslala jsem ti kabát, který jsi chtěl, ale podle tvého otce by byl balík kvůli knoflíkům příliš těžký, tak jem je uřezala. Najdeš je v levé kapse. Tvoje sestra dnes ráno porodila, ale ještě nevím co. Takže ti zatím nemůžu říct, jestli jsi strejda, nebo teta. Tvůj bratr si včera zabouchl klíče v autě, dost jsem se báli, protože trvalo víc než dvě hodiny, než mě s otcem z toho auta vysvobodili. Soused minulý týden padl do sudu s domáčí hruškovicí. Zkoušeli ho vytáhnout, ale hrdinsky je přemohl a utopil se. Tři dny hořel v krematoriu. Ale jinak se nic zvláštního neděje, všechno je ve starých kolejích.

Tvoje milující matka.

P.S. Chtěla jsem ti vložit do obálky nějaký love, ale už byla zalepená.